Restaurování dřevěné polychromované kazatelny z konce 17. století vycházelo z rozsáhlého rest. průzkumu. Stav dřeva byl zejména v horních jemných řezbách dosti špatný, napadený dřevokazným hmyzem, dřevo se drolilo.
Celá kazatelna byla druhotně přetřena velmi silnou vrstvou šedé barvy, kromě zlacení. V horní části došlo k přestříbření původně mramorovaných řezeb. Průzkumem bylo zjištěno, že původně byla celá kazatelna mramorovaná, a to v pěti základních tónech - černený, hnědý, zelený, šedý a béžový mramor, hojně žílovaný.
Nejprve byly odstraněny všechny letité penetrované nečistoty, horní část - baldachýn - byla demontována. Došlo také k zajištění mírně nakloněné stříšky baldachýnu a to pomocí táhla s objímkou obepínající středový trám. Tálo bylo zavěšeno nahák kotvený 50 cm do zdiva.
Následovalo celoplošné mechanické snímání šedého nátěru a zhnědlých silných vrstev laků.
Poté bylo provedeno doplnění chybějících částí a došpánování trhlin, především v horní části.
Závěrem byla prováděna barvná retuš s cílem úplné rehabilitace původního vzhledu kazatelny i s ponecháním později doplněného schodiště s poprsní (empírová záležitost (1805).
